První rozdíl, kterého si můžete všimnout, je ten, že butylová rohož je při dotyku prstů plastická, zatímco bitumenová rohož je křehká a tvrdá. U butylové rohože je téměř vždy použita i vrstva hliníkové fólie. Nejběžněji se fólie vyskytuje ve stříbrné nebo černé barvě. Bitumenová rohož je homogenní, díky čemuž se snáze láme a tepelně neizoluje v důsledku absence hliníku.
Tvrdost bitumenových a butylových rohoží
Abychom dosáhli tvrdosti u bitumenové rohože, je třeba její zahřátí na velmi vysokou teplotu (např. pomocí horkovzdušné pistole). Díky tepelné úprava se stává plastickou, což znamená, že se musí neustále ohřívat při instalaci. Naproti tomu je butylová rohož velmi vhodný plastický výrobek díky své měkkosti. Lehce se položí na nepravidelné povrchy a upraví bez nutností zahřívání.
Montáž butylových a bitumenových rohoží
Proces instalace bitumenových rohoží do vozidel vyžaduje poměrně mnoho práce, zejména tam, kde je ztížen přístup, například otvory ve dveřích auta, protože se musí nahřívat a následně rychle tvarovat a lisovat. Bitumen se může instalovat teprve tehdy, když dosáhne správné montážní teploty. Při montáži, kdy rohož ohýbáme, může dojít k jejímu zlomení i přímo v rukou.
Vliv vysokých a nízkých teplot
Bitumenová rohož během horkých letních dnů změkne. To může vést k uvolnění z vertikálního prvku kde byla namontována, např. na boční stěně dodávky nebo obytného auta, nebo dveřích osobního automobilu. Při teplotách pod bodem mrazu se bitumenová rohož stává tvrdou. Konstrukce auta během jízdy vibruje. Během vibrace může docházet, pokud je rohož tvrdá, ke vzniku mikrothrlinek v bitumenové rohoži. V důsledku poškození rohože dochází k vibraci nejen plechu auta, ale i samotné rohože, tedy přestává splňovat svůj úkol – zpevňovat danou část automobilu.
Butylová rohož je narozdíl od bitumenové plastická jako žvýkačka. Hliníková vrstva, kterou je butylová rohož spojena, zvyšuje odolnost proti mechanickému poškození a zlepšuje zvukovou izolaci. Teploty nemají na butylové rohože žádný vliv. Ať už je teplota vysoko na nulou nebo naopak, rohož si stále ponechává svoji plasticitu.
Pružnost butylových a bitumenových rohoží
Abychom dosáhli tvrdosti u bitumenové rohože, je třeba její zahřátí na velmi vysokou teplotu (např. pomocí horkovzdušné pistole). Díky tepelné úprava se stává plastickou, což znamená, že se musí neustále ohřívat při instalaci.
Základní rozdíly mezi butylovými a bitumenovými rohožemi
Butylová rohož:
- elastická,
- vysoká odolnost vůči změnám teploty,
- hliníková vrstva,
- lepší snížení vibrací komponent,
- ohybový odpor.
Bitumenová rohož:
- těžší,
- snadno se zlomí,
- vysoká reakce na změny teploty,
- vyšší hmotnost.